Tomášovo evangelium není evangelium v pravém slova smyslu, a to proto, že to není syžetový text, ale soubor 114 tezí, které byly zapsány na základě ústní tradice, a autorství bylo přisouzeno Tomášovi: pravděpodobně proto, aby byla posílena autorita tohoto spisu a apoštolů vůbec.
Spis byl nalezen v 2. polovině 20. století v Egyptě jako koptský rukopis, jde ale o přepis z poloviny 4. století: původní text vznikl nejspíš mezi lety 110 – 120 n.l. v Sýrii (kde byl silný Tomášův kult, neboť ten tu působil jako misionář) a byl obecně velmi oblíbený, ač nejvíce se k němu vztahovali gnostikové. Toto evangelium není kanonizováno.
Existence tohoto textu se předpokládala, podobně jako se věří v existenci pramene Q. Tomášovo evangelium se až z jedné třetiny obsahově překrývá s Matoušovým a Lukášovým evangeliem (kterým sloužil jako zdroj Q), byť z Tomáše vychází v první řadě Markovo evangelium. Tomášovo evangelium je svým charakterem spíše osnova k vyprávění, které naplnil právě Marek.
„Logia“ je označená krátkých vět, obratů či glos, které přístupně a jednoduše shrnují poselství velkého sdělení, v tomto případě Ježíšova učení. Logia z Tomášova evangelia nejspíš dlouho mezi lidem ústně kolovala, než se našel někdo, kdo by je sepsal – to naznačuje úvodní věta evangelia. Podle tradice je v tomto spise logií 114, byť některé výroky by se daly rozdělit na dva a jiné zase spojit (např. logion 61).
Ustálené znění logií vzniklo teprve jejich zápisem, do té doby tedy byla logia přístupna nejrůznějším vlivům, od invence vypravěče po helénistickou kulturu, jmenovitě platonismus. Nicméně ani po sepsání nezůstalo znění evangelia stejné: při přepisech či překladech (např. z řečtiny) bylo znění a význam logií o něco posunut.
Badatelé proto dělí logia do několika skupin dle jejich původnosti (nemluvě o tom, že jsou s to odkrýt různé vrstvy textu, které vznikly právě při opisech a překladech); nejvýraznější jsou dvě skupiny, a sice výroky založené na tradiční hebrejské kultuře, a tedy nejautentičtější logia (např. 25, 32-36, 57, 63 aj.) a výroky ovlivněné právě platonismem (např. 7, 22, 60, 80 97 aj.). Každé z logií by mělo začínat spojením „Ježíš řekl“, ale u většiny výroků si tuto formuli musíme domyslet.Jak naznačuje úvodní formulace, tyto výroky byly součástí tajného učení (poselství) Ježíše: autor textu je ale svou prací zpřístupňuje, zároveň tak trochu očekává, že ne každý jim bude rozumět. Přitom však říká, že kdo správně pochopí sdělení, může natolik splynout s Bohem, že ztratí kontakt se smrtí.
Celý text akcentuje niternost víry a říká, že jakýkoliv švindl bude odhalen a potrestán (např. logion 5, 6, 14 aj.). Také je tu zdůrazněno, že opravdu oddaným Bohu se může stát pouze ten, kdo odvrhne vše materiální, včetně vlastní rodiny (logion 55). Rouhání, pokrytectví, neupřímnost a sobectví nemají v srdci opravdového člověka místo.
Častým motivem je hledání – pravdy, Boha, věčnosti. Ježíš zde naznačuje, že zná odpovědi na většinu lidstvem pokládaných hádanek, a pokud neví on, ví Bůh, jediný a nekonečný (logion 30, 49) – polyteismus je odvrhnut jako nedokonalý.
Tomášovo evangelium je pozoruhodný text se sdělením, kterému laik porozumí jen stěží: přesto i pro něj nese dílo zajímavé myšlenky, nad kterými stojí za to se pozastavit a popřemýšlet.
Žádné komentáře:
Okomentovat